|
|
Přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti u reaktorů 3. generace
Pavlíček, Michal ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této diplomové práce je posoudit jaderné reaktory generace III z hlediska jaderné bezpečnosti. Abychom mohli dobře porozumět bezpečnostním systémům jaderných reaktorů generace III, musíme se nejdříve seznámit s teorií jaderné bezpečnosti. Proto je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou zmíněny legislativní a technické přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti. K legislativním přístupům patří dozorné orgány, které mají za úkol mimo jiné dohlížet na jadernou bezpečnost v jaderných elektrárnách. V technických přístupech k zajištění jaderné bezpečnosti jsou vymezeny pojmy jako např. ochrana do hloubky, redundance či diverzita. Jsou uvedeny metody posuzování jaderné bezpečnosti – deterministické metody a pravděpodobnostní metody. Podrobněji jsou rozebrány pravděpodobnostní metody, u nichž je uveden i jednoduchý příklad. Jsou uvedeny aktivní a pasivní bezpečnostní systémy a jejich význam pro jadernou bezpečnost a také inherentní bezpečnost. V závěru kapitoly je uveden příklad fungování aktivních a pasivních bezpečnostních systémů na jaderné elektrárně EDU. Druhá část teze se zabývá popsáním vybraných jaderných reaktorů generace III+ s uvažováním výstavby nových bloků v Temelíně. Při uvažované dostavbě ETE 3+4 se zaměříme na jaderné reaktory od firem, které se přihlásily do výběrového řízení vypsané firmou ČEZ, a.s. V úvahu tudíž připadají jaderný reaktor MIR-1200 od ruského ATOMSTROYEXPORT, jaderný reaktor AP1000 od americké firmy WESTINGHOUSE a z Francie firma AREVA a její jaderný reaktor EPR. Nedílnou součástí diplomové práce je i srovnání těchto jaderných reaktorů s jadernými reaktory 2. generace. Tyto jaderné reaktory generace III+ jsou srovnávány s jaderným reaktorem VVER 440 (EDU) a především s jaderným reaktorem VVER 1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Závěr pak obsahuje stručné zhodnocení celé problematiky.
|
|
|
Radikálové meziprodukty generované štěpením X-H vazeb v různých typech H-donorů
Šafaříková, Lenka ; Mazúr, Milan (oponent) ; Omelka, Ladislav (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce zabývající se studiem radikálových produktů rozpadu různých typů X-H vazeb byla primární pozornost soustředěna na detekci radikálových produktů rozpadu aminických N-H vazeb. Tento přístup byl realizován na sekundárních aminech charakteru N-alkylanilinu, jakož i na dalších strukturách typu R1-NH-R2. Účelem bylo prokázat tvorbu aminylových radikálů R1-N•-R2, které patří mezi nestabilní radikály a jejich detekce je možná pouze za použití techniky tzv. spin-trappingu. V sérii experimentů, při kterých byly jako iniciátory rozpadu použity sloučeniny olova a kobaltu, resp. stabilní radikál DPPH, byla existence těchto radikálových meziproduktů jednoznačně prokázána pouze v případě N-alkylanilinů. U dalších sekundárních aminů zůstává detekce aminylových radikálů otevřeným problémem vzhledem k tomu, že v pozorovaných EPR spektrech jsou adukty aminylových radikálů s nitrososloučeninami přítomny v nízké koncentraci. Kromě studia rozpadu N-H vazeb byly metodou spin-trappingu studovány rovněž produkty rozpadu fenolických O-H vazeb v molekulách vybraných fenolů, jakož i produkty rozpadu C-H vazeb v alkylových substituentech uvedených fenolů.
|
|
|
Spin-trapping radikálových produktů přenosu vodíku z kyslíkatých donorů
Šafaříková, Lenka ; Polovka, Martin (oponent) ; Omelka, Ladislav (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce byl zhodnocen experimentální materiál, který je zaměřen na EPR studium spin-trappingu fenoxylových radikálů na aromatických nitrososloučeninách. Bylo konstatováno, že fenoxylové radikály z nestíněných fenolů se adují na nitrososkupinu ve své orto-poloze, přičemž výsledkem této adice jsou nitroxylové radikály. Podle struktury použité nitrososloučeniny mají tyto nitroxylové radikály charakter fenoxazinoxylových radikálů v případě nitrosobenzenu, resp. derivátů difenylnitroxylového radikálu v případě použití nitrosodurenu. V práci je rovněž poukázáno na specifické chování některých fenolů obsahujících methylové skupiny ve formě para substituentů.
|
|
|
Antioxidační aktivita vybraných druhů drobného ovoce
Křenová, Alena ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením celkové antioxidační aktivity červených a bílých angreštů a červených, bílých a černých rybízů. V teoretické části jsou shrnuty dostupné informace o drobném ovoci, přehled přírodních a syntetických antioxidantů a souhrn použitých metod pro stanovení celkové antioxidační aktivity. Zmražené vzorky ovoce byly poskytnuty výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy, s. r. o. v rámci projektu QI111A141 – Výzkum nových technologií v pěstování angreštu a rybízu se zaměřením na kvalitu a využití plodů (Ministerstvo zemědělství ČR). Celková antioxidační aktivita červených a bílých angreštů a rybízů byla změřena spektrofotometrickými metodami využívající volné radikály ABTS•+ a DPPH a byla vyjádřena jako ekvivalent látky Trolox. Černé rybízy byly proměřeny elektronovou paramagnetickou rezonancí s využitím volných radikálů ABTS•+ a DPPH a celková antioxidační aktivita byla vyjádřena hodnotami TEACABTS a TEACDPPH. Celkem bylo proměřeno 8 odrůd červených angreštů, 6 odrůd bílých angreštů, 12 odrůd červených rybízu, 6 odrůd bílých rybízu a 8 odrůd černých rybízů. Nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity vykazovaly odrůdy červených a bílých angreštů Alan, Karmen, Pax a Invicta a odrůdy červených a bílých rybízů Rovada, Orion a Olin. Mezi černými rybízy dosahovaly nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity odrůdy Ometa a Ruben.
|
|
|
Charakterizace vlastností extraktů z hroznových bobulí pomocí moderních analytických metod
Šťavíková, Lenka ; Brezová, Vlasta (oponent) ; Šilhar,, Stanislav (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V posledních letech se zvýšil zájem o stanovení anthokyanů v hroznech a vínech červených odrůd, protože hrají významnou roli v kvalitě barvy červených vín, ale mají také mnoho prospěšných účinků na lidské zdraví. Přispívají například k redukci srdečně-cévních onemocnění, mají antimutagenní, protizánětlivé, antikarcinogenní a v neposlední řadě také antioxidační vlastnosti. Předložená disertační práce se zabývá komplexním studiem alkoholových a vodných extraktů z hroznových slupek, připravených ze dvou vinných odrůd: Alibernet a Svatovavřinecké. Extrakty byly připraveny ze tří různých navážek lyofilizovaných hroznových slupek (0,5; 1,0 a 1,5 g) pomocí vysokotlaké extrakce rozpouštědlem (PFE) a extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE) při teplotách 40 až 120 °C a tlaku 15 MPa. Jako rozpouštědlo byl použit methanol, ethanol a voda. Pomocí Folin-Ciocalteauho metody byl u jednotlivých extraktů stanoven celkový obsah polyfenolů (TPC) a jejich trichromatické souřadnice (CIE Lab) byly stanoveny pomocí UV-VIS spektrofotometru. Identifikace a kvantifikace anthokyanů byla provedena pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie ve spojení s detekcí pomocí diodového pole (HPLC-DAD). Bylo také změřeno pH všech extraktů s využitím skleněné elektrody. Antioxidační aktivita byla testována EPR spektroskopií s využitím Fentonova systému (H2O2/Fe2+) generujícího reaktivní radikály (•OH, O2-•, •CH3) ve spojení s technikou spinových lapačů využívající 5,5-dimethyl-1-pyrrolin-N-oxid (DMPO) jako spinový lapač. Radikál-zhášející aktivita byla posouzena pomocí stabilního volného radikálu 1,1-difenylu-2-pikrylhydrazylu (•DPPH) a kation radikálu 2,2'-azino-bis-(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonové kyseliny) - (ABTS•+). Všechna data byla zpracována pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) a kánonické diskriminační analýzy (CDA) kvůli specifikaci optimálních extrakčních podmínek pro potenciální využití extraktů jako potravinových doplňků nebo barviv. Výsledky prokázaly, že hroznové slupky obou odrůd jsou slibným zdrojem anthokyanů s možným využitím v potravinářském průmyslu.
|
|
|
Charakterizace vlastností extraktů z hroznových bobulí pomocí moderních analytických metod
Šťavíková, Lenka ; Brezová, Vlasta (oponent) ; Šilhar,, Stanislav (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V posledních letech se zvýšil zájem o stanovení anthokyanů v hroznech a vínech červených odrůd, protože hrají významnou roli v kvalitě barvy červených vín, ale mají také mnoho prospěšných účinků na lidské zdraví. Přispívají například k redukci srdečně-cévních onemocnění, mají antimutagenní, protizánětlivé, antikarcinogenní a v neposlední řadě také antioxidační vlastnosti. Předložená disertační práce se zabývá komplexním studiem alkoholových a vodných extraktů z hroznových slupek, připravených ze dvou vinných odrůd: Alibernet a Svatovavřinecké. Extrakty byly připraveny ze tří různých navážek lyofilizovaných hroznových slupek (0,5; 1,0 a 1,5 g) pomocí vysokotlaké extrakce rozpouštědlem (PFE) a extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE) při teplotách 40 až 120 °C a tlaku 15 MPa. Jako rozpouštědlo byl použit methanol, ethanol a voda. Pomocí Folin-Ciocalteauho metody byl u jednotlivých extraktů stanoven celkový obsah polyfenolů (TPC) a jejich trichromatické souřadnice (CIE Lab) byly stanoveny pomocí UV-VIS spektrofotometru. Identifikace a kvantifikace anthokyanů byla provedena pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie ve spojení s detekcí pomocí diodového pole (HPLC-DAD). Bylo také změřeno pH všech extraktů s využitím skleněné elektrody. Antioxidační aktivita byla testována EPR spektroskopií s využitím Fentonova systému (H2O2/Fe2+) generujícího reaktivní radikály (•OH, O2-•, •CH3) ve spojení s technikou spinových lapačů využívající 5,5-dimethyl-1-pyrrolin-N-oxid (DMPO) jako spinový lapač. Radikál-zhášející aktivita byla posouzena pomocí stabilního volného radikálu 1,1-difenylu-2-pikrylhydrazylu (•DPPH) a kation radikálu 2,2'-azino-bis-(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonové kyseliny) - (ABTS•+). Všechna data byla zpracována pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) a kánonické diskriminační analýzy (CDA) kvůli specifikaci optimálních extrakčních podmínek pro potenciální využití extraktů jako potravinových doplňků nebo barviv. Výsledky prokázaly, že hroznové slupky obou odrůd jsou slibným zdrojem anthokyanů s možným využitím v potravinářském průmyslu.
|
|
|
Přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti u reaktorů 3. generace
Pavlíček, Michal ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této diplomové práce je posoudit jaderné reaktory generace III z hlediska jaderné bezpečnosti. Abychom mohli dobře porozumět bezpečnostním systémům jaderných reaktorů generace III, musíme se nejdříve seznámit s teorií jaderné bezpečnosti. Proto je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou zmíněny legislativní a technické přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti. K legislativním přístupům patří dozorné orgány, které mají za úkol mimo jiné dohlížet na jadernou bezpečnost v jaderných elektrárnách. V technických přístupech k zajištění jaderné bezpečnosti jsou vymezeny pojmy jako např. ochrana do hloubky, redundance či diverzita. Jsou uvedeny metody posuzování jaderné bezpečnosti – deterministické metody a pravděpodobnostní metody. Podrobněji jsou rozebrány pravděpodobnostní metody, u nichž je uveden i jednoduchý příklad. Jsou uvedeny aktivní a pasivní bezpečnostní systémy a jejich význam pro jadernou bezpečnost a také inherentní bezpečnost. V závěru kapitoly je uveden příklad fungování aktivních a pasivních bezpečnostních systémů na jaderné elektrárně EDU. Druhá část teze se zabývá popsáním vybraných jaderných reaktorů generace III+ s uvažováním výstavby nových bloků v Temelíně. Při uvažované dostavbě ETE 3+4 se zaměříme na jaderné reaktory od firem, které se přihlásily do výběrového řízení vypsané firmou ČEZ, a.s. V úvahu tudíž připadají jaderný reaktor MIR-1200 od ruského ATOMSTROYEXPORT, jaderný reaktor AP1000 od americké firmy WESTINGHOUSE a z Francie firma AREVA a její jaderný reaktor EPR. Nedílnou součástí diplomové práce je i srovnání těchto jaderných reaktorů s jadernými reaktory 2. generace. Tyto jaderné reaktory generace III+ jsou srovnávány s jaderným reaktorem VVER 440 (EDU) a především s jaderným reaktorem VVER 1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Závěr pak obsahuje stručné zhodnocení celé problematiky.
|
|
|
Antioxidační aktivita vybraných druhů drobného ovoce
Křenová, Alena ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením celkové antioxidační aktivity červených a bílých angreštů a červených, bílých a černých rybízů. V teoretické části jsou shrnuty dostupné informace o drobném ovoci, přehled přírodních a syntetických antioxidantů a souhrn použitých metod pro stanovení celkové antioxidační aktivity. Zmražené vzorky ovoce byly poskytnuty výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy, s. r. o. v rámci projektu QI111A141 – Výzkum nových technologií v pěstování angreštu a rybízu se zaměřením na kvalitu a využití plodů (Ministerstvo zemědělství ČR). Celková antioxidační aktivita červených a bílých angreštů a rybízů byla změřena spektrofotometrickými metodami využívající volné radikály ABTS•+ a DPPH a byla vyjádřena jako ekvivalent látky Trolox. Černé rybízy byly proměřeny elektronovou paramagnetickou rezonancí s využitím volných radikálů ABTS•+ a DPPH a celková antioxidační aktivita byla vyjádřena hodnotami TEACABTS a TEACDPPH. Celkem bylo proměřeno 8 odrůd červených angreštů, 6 odrůd bílých angreštů, 12 odrůd červených rybízu, 6 odrůd bílých rybízu a 8 odrůd černých rybízů. Nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity vykazovaly odrůdy červených a bílých angreštů Alan, Karmen, Pax a Invicta a odrůdy červených a bílých rybízů Rovada, Orion a Olin. Mezi černými rybízy dosahovaly nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity odrůdy Ometa a Ruben.
|
|
|
Radikálové meziprodukty generované štěpením X-H vazeb v různých typech H-donorů
Šafaříková, Lenka ; Mazúr, Milan (oponent) ; Omelka, Ladislav (vedoucí práce)
V rámci předložené diplomové práce zabývající se studiem radikálových produktů rozpadu různých typů X-H vazeb byla primární pozornost soustředěna na detekci radikálových produktů rozpadu aminických N-H vazeb. Tento přístup byl realizován na sekundárních aminech charakteru N-alkylanilinu, jakož i na dalších strukturách typu R1-NH-R2. Účelem bylo prokázat tvorbu aminylových radikálů R1-N•-R2, které patří mezi nestabilní radikály a jejich detekce je možná pouze za použití techniky tzv. spin-trappingu. V sérii experimentů, při kterých byly jako iniciátory rozpadu použity sloučeniny olova a kobaltu, resp. stabilní radikál DPPH, byla existence těchto radikálových meziproduktů jednoznačně prokázána pouze v případě N-alkylanilinů. U dalších sekundárních aminů zůstává detekce aminylových radikálů otevřeným problémem vzhledem k tomu, že v pozorovaných EPR spektrech jsou adukty aminylových radikálů s nitrososloučeninami přítomny v nízké koncentraci. Kromě studia rozpadu N-H vazeb byly metodou spin-trappingu studovány rovněž produkty rozpadu fenolických O-H vazeb v molekulách vybraných fenolů, jakož i produkty rozpadu C-H vazeb v alkylových substituentech uvedených fenolů.
|
|
|
Spin-trapping radikálových produktů přenosu vodíku z kyslíkatých donorů
Šafaříková, Lenka ; Polovka, Martin (oponent) ; Omelka, Ladislav (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce byl zhodnocen experimentální materiál, který je zaměřen na EPR studium spin-trappingu fenoxylových radikálů na aromatických nitrososloučeninách. Bylo konstatováno, že fenoxylové radikály z nestíněných fenolů se adují na nitrososkupinu ve své orto-poloze, přičemž výsledkem této adice jsou nitroxylové radikály. Podle struktury použité nitrososloučeniny mají tyto nitroxylové radikály charakter fenoxazinoxylových radikálů v případě nitrosobenzenu, resp. derivátů difenylnitroxylového radikálu v případě použití nitrosodurenu. V práci je rovněž poukázáno na specifické chování některých fenolů obsahujících methylové skupiny ve formě para substituentů.
|
host ::
RSS.